Kapr obecný (Cyprinus carpio)

Poznávací znaky: s víceméně protáhlým robustním tělem z boků stlačeným, celým nebo z části krytým šupinami. Hlava je poměrně krátká, tupá, ústa jsou směřována dolů. Pohyblivé a vysunovatelné pysky vytvářejí rypec. Na horním pysku jsou čtyři vousky. Původní divoká forma kapra je nízkotělá, výška těla je v délce obsažena 3,5-4x. Tělo má celé pokryté šupinami, hlava je holá a linie hlavy přechází plynule v hřbet. Rybniční domestikovaný kapr je vysokotělý, výška těla je obsažena v jeho délce 2,5-3x. Linie hlavy přechází ve hřbet přes záhyb a směřuje strmě vzhůru ke hřbetní ploutvi. Domestikovaný kapr může být ošupený, či s redukovaným šupinným pokryvem. Ploutve má kapr mohutné, tvrdé paprsky v ploutvích jsou silné, poslední tvrdý paprsek hřbetní a řitní ploutve má zadní hranu pilovitou. Báze hřbetní ploutve je velmi dlouhá. Z hlediska ošupení domestikovaných kaprů rozlišujeme šupinatého, lysého, řádkového a hladkého kapra. Zbarvení závisí na prostředí, na obsahu tuku, na genetickém základu a stáří. Hřbet bývá tmavozelený, modravý, hnědý a hnědočervený smíšený s černou, na bocích přechází do špinavě žlutého tónu se zelenými nebo červenými odlesky. S podní strana je bělavá, šedavá, žlutavá, někdy i modrá, na břiše nebo ocasním násadci čistě žlutá či oranžová. Skřele bývají mosazně lesklé. Hřbetní a ocasní ploutve mají barvu jako hřbet, ocasní je s načervenalým nádechem, párové ploutve jsou žlutavé nebo načervenalé, duhovka má zlatý lesk, pysky jsou žlutavé.

Výskyt a stanoviště: osidluje mírně tekoucí a stojaté vody, daří se mu v úživných vodách dobře prosluněných s měkkým dnem a zčásti zarostlých podvodní vegetací. V důsledku vysazování je dnes kapr rozšířen ve všech typech stojatých vod včetně velkých údolních nádrží i ve větších tocích mimopstruhových pásem. Plůdek se živí fytoplanktonem a zooplanktonem, později se v potravě objevují larvy i dospělý vodní hmyz, nitěnky, měkkýši a části rostlin a řasy. Vychlípitelná ústa kaprovi dovolují dobře sbírat potravu z měkkého dna, a to až z hloubky 15 cm. Nepotřebné části pak vyvrhuje zpětným proudem vody. Kapr dobře přijímá i člověkem předkládaná krmiva. Ve vegetačním období se sdržuje v hejnech a ani starší jedinci nejsou vyslovení samotáři. Nejsou-li kapři za teplých a slunných dní rušeni, plavou s oblibou pod hladinou mezi měkkými porosty a vplouvají i do mělčin. Za pošmourného počasí se zdržují více u dna. Z rybníkářské praxe je známo, že lze kapra naučit na příjem potravy v určitou hodinu nebo na příjem potravy po zvukovém signálu. Při poklesu množství rozpuštěného kyslíku pod hodnotu asi 0,5 mg.l^-1 nastává nouzové dýchání a kapři ,,troubí“ u hladiny. V zimně se při teplotě vody kolem 4 °C kapři stahují ve větším počtu do hlubších míst a setrvávají zde bez pohybu u dna. V našich podmínkách dospívají jikernačky ve 4.-5. roce, mlíčáci ve 3.-4. roce. Kapr patří mezi fytofilní ryby, čili vytírající se na zatopené vegetaci. Tření je hromadné. Vlastní výtěr je bouřlivý a odehrává se hlavně v ranních hodinách. Umělý výtěr kapra je u nás dobře zvládnut. Převážně se používá metoda ,,na sucho“ a oplozené jikry se inkubují v lahvových líhňových přístrojích. V plůdkových výtažnících je z váčkového plůdku odchováván jednoletý kapr (50-100 mm, 20-100 g). Ten dorůstá druhým rokem ve výtažnících do délky 200-300 mm a hmotnosti 400-800 g. V hlavních rybnících je další rok přikrmován různými krmivy a dorůstá do tržní velikosti. Kříží se s karasem obecným i karasem stříbřitým. Oba druhy karasů snadno odlišíme od kapra podle toho, že karasi nemají u úst žádné vousky.

Velikost a věk: dosahuje délky 1,2 m a hmotnosti i přes 40 kg. Světový rekord drží rakouský rybář, který 2.6.2012 ulovil v Maďarsku kapra vážícího 46,1 kg! Kapr se dožívá věku 20-30 let.

Význam a ochrana: chov kapra má v českých zemích téměř tisíciletou tradici. Je hospodářsky a produkčně rozhodujícím druhem našeho rybářství. Tržní kapr se u nás nejvíce prodává o vánočních svátcích. Šlechtěním se ovlivnil vzhled a kondiční ukazatele kapra. Na vytváření nových linií kapra se podílely i dovozy z některých dalších evropských států. V roce 1973 k nám byli zásluhou prof. Oty Olivy importováni pro okrasné účely barevní kapři z Japonska tzv. koi kapři. Později se uskutečnily ještě další dovozy z Maďarska, Izraele a Velké Británie. I tito barevní kapři se mohou vyskytovat ve všech výše uvedených typech ošupení. Rostou ale trochu pomaleji než jiné populace kulturních kaprů. V Japonsku jsou barevní kapři považováni za symbol štěstí a úspěchu. Existuje mnoho typů jednobarevných, dvou- i tříbarevných odchylek. V Japonsku se konají pravidelně tradiční soutěže a majitelé vítězné ryby jsou oceňováni vysokými finančními částkami.

Zpět na hlavní výpis