logotyp

Chov ryb

Historie rybníkářství na Jindřichohradecku

Dějiny rybníkářství na Jindřichohradecku

   Naše společnost Rybářství Kardašova Řečice s.r.o. provádí jedno z nejstarších řemesel, nad kterým bdí jeden z prvních apoštolů Ježíše Krista – sv. Petr. Díky dochovaným zažloutlým listinám a rybních register můžeme neskromně říci, že Jindřichohradecko stálo u zrodu rybníkářství v Českém království. Nadčasový odkaz pánů z Hradce v podobě vybudovaných olbřímích rybníků z pol. 16. století si dozajista uvědomujeme a s pokorou nám vlastní chráníme a rozšiřujeme pro další generaci rybníkářů.
   Zde na tomto místě předkládáme Vám – návštěvníkům našich stránek – jakýsi exkurz do tajů minulosti zdejšího rybníkářství.

Kraj pánů z Růže a historie rybníkářství

   Jindřichohradecko bylo odnepaměti protkáno těžko propustnými blaty, močály a rašeliništi. Zdejší území bylo velice vodnaté. Dle královského práva náleželo ještě v polovině 12. století samotnému králi Vladislavu II. (1140-1170). Právě po jeho boku udatně bojoval Vítek z Prčic (†1194), který dostal někdy kolem roku 1185 námi zmiňované území darem. Vítek si nechal na sklonku svého života zavolat své čtyři syny. Každému z nich daroval společně s jednou růží různé barvy část svého darovaného území – tzv. Dělení růží.
   Třetí v pořadí byl nejstarší syn Jindřich Vítkovec (†1237), který dostal růži zlatou posazenou v modrém poli a navrch území dnešního Jindřichohradecka. Usídlil se na ostrohu dnešního soutoku řeky Nežárky a Hamerského potoka, kde se původně nacházelo přemyslovské hradiště. Jindřich Vítkovec je považován za předka pánů z Hradce. Měl syna Vítka z Hradce (1223-1259), jenž oplýval udatností a prozíravým hospodařením. Velice dobře si uvědomoval, že zdejší krajina potřebuje odvodnit a osídlit. Byl to právě Vítek z Hradce, který pozval na Jindřichohradecko řád německých rytířů, kteří již měli bohaté zkušenosti s vysušováním močálů a budováním menších rybníčků. Je tedy nasnadě, že již uměli pracovat s vodními mírami (krokvice, sáhovka) sloužící k vyměřování nových rybníků.
   Řád německých rytířů dostal od Vítka z Hradce území, které se vinulo od dnešního Jarošova nad Nežárku přes vísky Mutinu, Vlčice, Malý Ratmírov a končilo někde u Člunku. Své zázemí měli v samotném Hradci. Dostali zde patronátní právo ke kostelu sv. Jana Křtitele, kde později zřídili špitál. Umně meliorovali území kolem dnešního Hamerského potoka a Jarošova nad Nežárkou, odkud také pochází z roku 1255 první zmínka o jindřichohradeckém rybníku.
   Zásadní vliv pro rozvoj zdejšího rybníkářství byla pol. 14. století a s tím spojené válečné výpravy Oldřicha III. z Hradce (1299-1349) po boku Jana Lucemburského. Oldřich zahlédl ve Francii na tamějších rybnících výpustné zařízení a kamenné tarasy, které do té doby na svých hradeckých rybnících neviděl. Ihned po příjezdu začal se zaváděním těchto inovačních prvků na svém rybničním panství. Chov kapra se skládal z tzv. dvoustupňového systému, kdy se během šestiletého cyklu přelovil v rybnících pouze jedenkrát.
   Roku 1356 vydal Karel IV. (1346-1378) majestát ke stavům a měšťanům, ve kterém nabádá budovat za státní peníze nové rybníky v Českém království. Jindřichohradecko šlo příkladem. Vznikají rybníky: Vojířovský (1356), Holná (1384), Krylovec (1384), Kadalovec (1394) a Vajgar (1399). Začíná se rozvíjet prodej ryb do zahraničí. Hradecký kapr je ceněn převážně ve Vídni, Cáhlově a Linci.
   V 15. a 16. století přichází na Jindřichohradecko tzv. Zlatý věk rybníkářství. Export ryb je na vrcholu. O rybu je velký zájem i na domácím trhu, kdy se kupcům prodává přímo na rybníku tzv. od nevodu (síť sloužící k zátahu ryb). Kapr se již chová tzv. třístupňovým systémem, kdy po šestiletém období stráveném v rybnících dosahuje tržní kapr něco málo přes jeden kilogram. Silnější kapr se vozí do panských sádek k Novému dvoru. Dále se v rybnících chovali okouni, štiky a tzv. drob (kombinace druhů cejna, karase a plotice).
Příjem peněz z prodaných ryb převyšoval kdejaké jiné hospodářské odvětví. Pro dokreslení výnosnosti uvádíme rok 1566, kdy náklad na rybní hospodářství činil 129 kop gr. a výnos byl 1 590 kop gr. Na přelomu 16. a 17. století končí renesanční období budování nových rybníků a prosperita zdejšího rybníkářství.
   Roku 1604 přebírají na téměř 100 let zdejší rybníky noví majitelé – rod Slavatů. Nové rybníky se již nezakládaly a začal tendenčně klesat prodej kaprů do zahraniční. Vše to měla na svědomí 30letá válka, která do zdejšího kraje přivedla stavovská vojska. Militaristé brali z rybníků vše, co se dalo. Z dochovaných rybničních účtů se ale dovídáme, že rybníkářství na Hradci, byť v okleštěné podobě, pokračovalo nezlomně dále. U samotného Hradce bylo zrušeno na 200 rybníků, kdy pro panskou potřebu jich zbylo pouze na 60 větších (Holná,Kačlehy, Lásenice Velká atd.).
   Roku 1693 přebírají pomyslné žezlo nad zdejším rybničním panstvím noví majitelé – rod
Černínů. Velmožové se pustili do obnovy zrušených rybníků a roku 1790 se dočítáme,
že tehdejší hradecké panství disponovalo 111 rybníky o výměře 1 841 ha. Další rána do srdce
hradeckého rybníkářství přišla s tzv. josefínskými reformami za vlády Josefa II.
Habsburského (1780-1790). Císař nabádal rybníky rušit a rybniční dna osévat jetelem, který
sloužil k pastvě koní a ovcí. Ovčí vlna měla v té době větší cenu než-li kapr!!!
   Úpadek rybníkářství trval až do pol. 19. století. Ovčí vlna a dobytek ztrácely na své ceně
a významu. O slovo se opět hlásí kapr a jeho družina rybniční. Začíná epocha obnovy
zaniklých rybníků a růst exportu kapra do zahraničí.
   Historický přelom ve zdejším rybníkářství nastal roku 1923. V ten čas zastihla zdejší
rybní hospodářství první pozemková reforma. Černínskému velkostatku bylo zabráno
Československým státem 77 rybníků o výměře 1 087 ha a sádky u Nového dvora. Došlo
k roztříštění celého rybničního hospodářství.
   Ve 30. letech 20. století vzniká Státní správa rybníků v Jindřichově Hradci, která
na základě převzatých rybníků z okolních velkostatků (J. Hradec, K. Řečice, Kamenice nad
Lipou atd.) hospodařila na 2 257 ha. Docházelo ke zvyšování přikrmování kaprů lupinou, jež
se dovážela převážně z Polska. Zvyšuje se roční produkce všech ryb na 2 380 q.
   Roku 1948 hospodaří Státní správa rybníků v J. Hradci již na 5 098 ha. Díky
nedostatečnému množství personálu a rybářského inventáře dochází roku 1948 k štěpení.
Zdejší rybářství přichází o 1 698 ha, které se rozdělilo do nově vznikajících Státních rybářství
v Táboře a Telči.
   V 60. letech 20. století nastává období cílené intenzifikace. Dochází k nárůstu ve výrobě
všech ryb, a to na 5 000 q za rok. Těžké dřevěné kádě byly nahrazeny laminátovými a kožené
holínky, zástěry a rukávce byly nahrazeny gumovou oblečí. Vznikají sjezdy až ke kádím,
a tak již na rybnících nejsou k vidění tzv. báby plachtářky.
   V následujících dvou decéniích dochází k velkým investicím do rybničního zařízení
a zvyšovaní úrodnosti rybníků. Na základně těchto hospodářských zásahů narostla ke konci
80. let produkce všech ryb na 9 700 q.
   Po politických změnách r. 1989 dochází k transformaci rybářství na Jindřichohradecku.
   V dnešní době většinu rybníků na Jindřichohradecku obhospodařuje firma Rybářství
Kardašova Řečice s.r.o. Spravuje na 350 rybníků o rozloze cca 3000 ha s roční produkcí
12 000 q všech ryb.


Michal Kotyza

Rybářství Kardašova Řečice

Adresa: Nádražní 574,

378 21 Kardašova Řečice

Telefon a fax: +420 384 383 057

E-mail: info@e-ryby.cz
 /registrace-uzivatele
Základní informace CZ
Basic information EN
Podstawowe informacje PL
Základné informácie SK
Informazioni di base IT
Основная информация RU
Información básica ES
rundlegende Informationen DE
Les informations de base FR
Home Rybářství Kardošova Řečice
DE | PL | CZ
+420 384 383 057
info@e-ryby.cz

Created by © 2011 - 2023 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign