Naše nejvýznamnější rybníky

Historie založení velkých rybníků Jindřichohradecka

Zde na tomto místě předkládáme, Vám čtenářům našich stránek, historii založení našich největších rybníků nalézajících se na Jindřichohradecku.

Holná (245 ha)
   Holná je se svým malebným ostrovem Naxos největším rybníkem na Jindřichohradecku. Nachází se 10 km za Kardašovou Řečicí směrem na Cikar. V místě dnešního rybníka byla lesem pokryta kotlina, která se musela před stavbou rybníka vymítit a vyžďářit. Po úpravě zde vznikla veliká holina, jenž naše předky inspirovala k pojmenování rybníka – Velká Holná.
   Patří mezi nejstarší na Jindřichohradecku, protože první zmínka o rybníku pochází již z roku 1384. Nachází se v bratrské smlouvě o dělení majetků mezi Janem a Oldřichem z Hradce. V listině se praví, že rybník má rozlohu 4 lány (cca 100 ha). Lze tedy říci, že ve své době patřil k těm vůbec největším v Českém království.
   Dle dochovaných záznamů z pol. 16. století rybník trpěl nedostatkem vody, která se ztrácela prosakující hrází. Problém vyřešil až roku 1584 hradecký hejtman a nejpřednější vodohospodář své doby Jan Zelendar, který nechal vybudovat novou a stabilnější hráz. Údajně měl Zelendarovi s vyměřováním a projektováním pomáhat i jeho zeť Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Rybník byl rozšířen do dnešní podoby a ihned první výlov r. 1595 naznačil, že to bylo rozhodnutí vskutku unikátní. Výnosy z ryb předčily očekávání.

Kačlehy (197 ha)
   Patří mezi nejkrásnější rybníky nalézající se na území České republiky. Lze ho spatřit mezi vesničkami Číměř, Člunek a Kačlehy, odkud béře své dnešní pojmenování. Je druhým největším rybníkem na Jindřichohradecku.
   S výstavbou začal někdy po roce 1551 hejtman hradeckého panství Jan Šťastný Pušperský. Odvážně přepažil potok Hostici (dnes Koštenický potok) hrází, která měřila téměř 600 m. Stavba rybníka a hlavně hráze se nedařila. Lze říci, že až téměř po 40 letech za hejtmana Jana Zelendara, byl řádně dostaven. Historie také mluví o tom, že s dostavbou pomáhal samotný velmistr ve vyměřování nových rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535-1604).
   Původní název rybníka byl Soused, a to na znamení dobrých sousedských vztahů mezi majitelem rybníka Jáchymem z Hradce a držitelem bystřického panství Volfem Krajířem z Krajku. Pán z Krajku v ten čas budoval také rybník Soused (dnešní Staňkovský rybník) a potřeboval k tomu některé pozemky Jáchyma z Hradce, který mu je přátelský daroval. Proto oba rybníky měly načas společný název Soused.

Krvavý (137 ha)
   Rybník Krvavý se nalézá nedaleko vesničky Člunek a celým svým katastrem spadá do přírodní rezervace. Prvně se připomíná v rybních účtech roku 1496 a jeho výměra byla cca 50 ha.
   Roku 1550 přešel na základě bratrského dělení mezi Jáchymem a Zachariášem z Hradce na panství Telč. V tu dobu se zde učil ve vyměřování rybníků Florián Pravětický z Radvanova, který se později stává hejtmanem panství. Byl to právě Pravětický, který nechal původní hráz prokopat a vystavět novou. Dosáhl tím zatopení větší části neúrodných blat v okolí Člunku. Veškeré práce na rybníku byly provedeny v letech 1572-1574. Začíná se rozvíjet prodej ryb do zahraničí. Zároveň se vybudovala i druhá hráz, která zabraňovala vytékání vody do dnešního Kačležského rybníka. Původní název rybníka byl Zármutek, a to na znamení smutku z úmrtí Kateřiny z Waldštejna (†1571), manželky majitele panství Zachariáše z Hradce. Název se mezi místními lidmi neujal a ti nadále rybníku říkali Krvavý či Krvavec podle červeně zbarveného dna.
   Na rybníce lze také shlédnout ostrov, který před více jak 130 lety obdivoval velice známý
malíř Antonín Chittussi. Právě on zachytil r. 1886 tehdejší malebnou scenérii rybníka
a přilehlého rašeliniště na plátno. Obraz vystavoval i ve Francii a nyní se nalézá v Národní
galerii v Praze.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             

Řečický Velký (95 ha)
   Rybník se nachází na přímém návrší Kardašovy Řečice. Vznikl přehrazením Žďárského
potoka a pojmenování dostal od vesničky Řečice.
   První zmínka o něm pochází z roku 1437 a nachází se v listině Menharta z Hradce
(1398-1449), kde se píše o možném povyšování hráze nového rybníka nad Řečicí. Právo
rozšířit rybník využil až roku 1469 Jindřich z Hradce (1442-1507). Nechal zvýšit hráz
a rozšířit bezpečnostní přeliv.
   Rybník je vybudován na zesílené vodě, která dorážela na hráz. Asi největší zatěžkávací                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              
zkoušku okusila roku 1853, kdy po dvou vydatných letních lijácích se voda začala mírně
přelévat přes hráz. Hráz byla silně poškozena, ale nepukla. Po katastrofě se navršila
o dvě stopy (60 cm) a rozšířil se i bezpečnostní přeliv. Vzhled dnešního rybníka pochází
právě z této doby, jehož dominantou je malebný ostrov.

Ratmírovský Velký (80ha)
   Nachází se u vesničky Malý Ratmírov přímo na Hamerském potoce a patří k nejdelším
(4 km) a nejstarším rybníkům na Jindřichohradecku. Historicky je nepřímo datován
v listině roku 1255. Jméno dostal snad podle hradeckého dvořana Radmíra, který je uváděn
ve výše datované listině jako svědek. Rybník byl původně vybudován řádem německých
rytířů, kdy velikost a poloha je nám i v dnešní době utajena.
   Soustavnější informace o Ratmírovském se dochovaly až počátkem 15. století, kdy
se roku 1419 píše o stavbě nové hráze: „Matoušovi, zatopí se mu mezi starou hrází a novou
hrází a hráz nová v jeho dělati se bude, jest vše v křoví a při břehu provazců 12
(cca 160 m).“
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              Do majetku pánů z Hradce přešel rybník až roku 1487, kdy Jindřich z Hradce směňuje
rybník s blažejovským farářem Heliášem Čechem.

Pěněnský (75 ha)
   Dřevo, jak je druhotně rybník nazýván, se nachází nad vesničkou Horní Pěna. Prvně
je zmiňován roku 1437 v listině Menharta z Hradce (1398-1449), kde se píše o možném
povýšení rybníka Pěněnského. Lze tedy říci, že rybník již existoval před tímto datem,
a tak patří k těm vůbec nejstarším na Jindřichohradecku. Původně byl menší rozlohy a taras
(ochrana hráze před vlnobitím) byl ze dřeva. Odtud pojmenování Dřevo (něm. Holzwehr).
Kdy a kým se rybník rozšiřoval, se nepodařilo zjistit. Nějaké dílčí opravy se konaly
za Jindřicha z Hradce (1442-1507). Záznamy také mluví o špatné dřevěné rouře (troubě),
která zlobila několik generací majitelů. Rybník často trpěl nedostatkem vody, která se ztrácela
díky špatnému spojení jednotlivých dílů dřevěných trub. Výměnu rozkázal až hrabě Prokop
Černín (1726-1777) roku 1737.

Mutina (72 ha)
   Rybník vymyslel a vyměřil hradecký hejtman Jan Šťastný Pušperský roku 1560 z té příčiny, kdy potřeboval dostatek vody pro nově vznikající panskou pilu při zámku v J. Hradci. Vydal se tedy proti proudu Hamerského potoka vyměřit nový rybník s dostatečným rezervoárem vody. Došel k hrázi Ratmírovského rybníka, kterou nově zaměřil. Odtud odchází zpět k soutoku Hamerského potoka s dnešním Olešenským. Zde nabral směr proti proudu Olešenského potoka, až došel k vesnici Mutyněves. Zde se shlédl v poloze pod městským rybníkem Holub, kde se v tu dobu nacházel menší rybníček Srnec. Zde vyměřil ohromnou hráz nového rybníka, který příznačně pojmenoval – Nový Rybník. Hejtman se svého projektu nedožil, zemřel 1562.
   Se stavbou začal až roku 1571 nejpřednější rybníkář své doby a hejtman hradeckého panství Jan Zelendar (1570-1597). Byl stavěn dle původního Pušperského projektu. Samotné dílo se nedařilo, protože základ hráze byl vybudován na rašelinovém podloží. Zkázu Nového Rybníka přinesla rychlá povodeň, která dorazila na dílo před sv. Jiřím roku 1575. Hráz nevydržela. Průtrž rybníka natropila velké škody i při samotném J. Hradci. Zelendar se dal se svými rybníkáři ihned do oprav a již roku 1581 byl rybník prvně vyloven.

Hejtman u Střížovic (69 ha)
   Rybník Hejtman leží na povodí Hamerského potoka nedaleko vesničky Střížovice. První zmínka pochází z roku 1571. Byla sepsána tehdejším telčským hejtmanem Floriánem Pravětickým z Radvanova, kde se píše: „…aby hráz měla v základu 5 loket (v patě 30-35 m), na výšce 12 loket (8 m) a závěry 12 loket (v koruně 8 m)… ti co budou šichty vysazovati, nejdříve mají rozvést starou hráz…“ Z tohoto zápisu o díle vysvítá, že v místech dnešního rybníka již existoval menší rybník o neznámém názvu. Rybník byl vybudován v letech 1567-1571. Pravětický pojmenoval rybník Hejtman z té příčiny, neboť majitel rybníka a celého panství Telč Zachariáš z Hradce se stal v tu dobu nejvyšším zemským hejtmanem na Moravě.

Lásenice Velká (67 ha)
   O tomto malebném rybníku, který měl za úkol odvodnit dubovická blata, pochází první zmínka z roku 1495. Nachází se v listině Jindřicha z Hradce, kde se píše: „…jakož pan z Hradce má rybník, kterýž slove Lásenický velký, jestliže by pán z Hradce tím rybníkem chtěl co výše a dále topiti než nyní topí…aby to mohl učiniti…“ Z toho vyplývá, že rybník pochází ze starší doby, ale o menší velikosti. K zásadní přeměně vodního díla dochází roku 1502, kdy rybní účty praví o povyšování hráze. Zároveň se budovala hráz poboční – tzv. peruť. Na celou stavbu, která stála 500 kop gr., dohlížel rybní písař Václav Turek. Mezi zajímavosti taktéž patří dochovaný jmenný seznam rybní holoty, která zvětšování rybníka prováděla. A tak se ví, že na díle pracovali lidé různých přezdívek: Sosna, Biskup, Kulhánek nebeský, Křeček, Ukradjelito, Lídinvocas atd.
   Rybník svým rozšířením dostal 100 ha rozlohu. Stavba se zřejmě nijak zvlášť nevyvedla, protože roku 1559 hejtman Pušperský píše Jáchymovi z Hradce zprávu: „Rybník Lásenickej, jakž celýho roku skrze zkaženú troubu tekl, teď se dokonce dopustil a sotva polovici vody měl…trouba, taky hráz musí se na tom rybníce dobejvati a zase některak vopraviti a nebo novou klásti…“ Rybník byl opraven a již roku 1563 vydával v podobě tučných kapříků své bohatství.
   Rybník byl v 70. letech 19. století oddělen poboční hrází, a tím vzniká nový rybník Lásenický Malý (dnešní Stav či Formanský) o výměře 21,9 ha. K oficielnímu přejmenování na rybník Stav došlo po druhé světové válce.
   K dalšímu odtržení původní výměry rybníka dochází v 70. letech 20. století. Dochází k vybudování ochranné stoky – tzv. obtokové, a tím vzniká nový rybník o výměře 9 ha s názvem Lásenice malá. Z původní výměry necelých 100 ha se dodnes dochovalo 67 ha.

Kardašský Velký (61 ha)
   Nachází se za Kardašovou Řečicí, směrem na Pluhův Žďár u malé vesničky Pohoř. Původně byl menší rozlohy a nejmenoval se Kardaš. Byl nazýván Starým rybníkem nad Řečicí. Lze tedy považovat rybník Kardaš za jeden z nejstarších rybníků na panství Kardašova Řečice.
   Vůbec první prokazatelně dochovaná zmínka o rybníku Kardaš pochází z roku 1493. Nalézá se ve smlouvě Jindřicha IV. z Hradce (1442-1507), který své manželce dává tento rybník věnem a navrch 4000 kop grošů.
   O dnešní podobu rybníka se zasloužil hejtman hradeckého panství Pušperský z Pleší někdy na přelomu 50. a 60. let 16. století. Pušperský vyměřil a navrhl novou hráz, ale svého projektu se nedožil. Na díle se začalo pracovat roku 1562, kdy jakýsi Vojtěch láme kámen na taras. Hráz byla rozšířena a položena nová dřevěná roura (trouba). Celá tato nesnadná stavba vydržela až do roku 1692. Přes tehdejší zimu napadlo velké množství sněhu, který koncem března rychle roztál. Spousta vody z tajícího sněhu dorážela na hráz, které nápor povodně nevydržela. Silný proud vody protrhl i několik menších obecních rybníčků před Kardašovou Řečicí. V samotné Řečici povodeň strhla panské sádky a zaplavila několik městských domků. Hráz rybníka byla zanedlouho opravena a podobné neštěstí se již nikdy neopakovalo.

Komorník (50 ha)
   Tento rybník s olbřímí hrází se prvně připomíná roku 1575. Historické prameny mluví, že v ten čas se začíná pracovat na novém rybníku u Kunžaku. Komorník se nachází mezi Strmilovem a Kunžakem. Byl vybudován na potoce Chlum, který se hemžil rybami. Náklady na stavbu činily více jak 1 400 kop grošů. Otcem stavby nebyl nikdo jiný, než-li samotný hejtman panství Florián Pravětický z Radvanova. Rybník pojmenoval po funkci v zemském úřadu, kterou v tu dobu zastával majitel telčského panství Zachariáš z Hradce – moravský komorní rada.
   Samotnému budování předcházelo několikaleté vykupování a směňování pozemků, které spadaly do výtopy vodního díla. Celé toto nesnadné frejmarčení měl na starosti hejtman Pravětický. Od strmilovských, budkovských a kunžateckých sedláků získal pro výstavbu Komorníka na 772 a půl provazce (72,6 ha).

Polom (55 ha)
   Tento krásný rybník nalézající se nedaleko vesničky Polště je prvně připomínán již roku 1495. Název je odvozen od přírodní katastrofy, která se místem dnešního rybníka přehnala a zanechala po sobě spoušť v podobě mnoho polámaných stromů – tzv. polomů. Dnešní podoba rybníka pochází z roku 1502, kdy rybníkáři stavěli pro Jindřicha IV. z Hradce novou hráz. Původně byl rybník obklopen lesy, které nechal Adam II. z Hradce (1549-1596) r. 1570 vymítit: „z poručení Adama z Hradce, aby sedláci z Polykna dostali od planění
nad Polomem sud piva.“ Dle dochovaných rybních účtů víme, že Polom byl jeden z nejúživnějších rybníků na Jindřichohradecku, což patrno i v dnešní době.

Hroch Velký (54 ha)
   Tento velice úrodný rybník se nachází nedaleko J. Hradce v místech, kde se říká Drachýška. Původně se zde nacházela menší vesnička zvaná Drachyška, která „díky“ výstavbě rybníka byla zrušena. Přední historik na zdejší rybníkářství František Teplý (1867-1945) pravil, že rybník byl pojmenován po hradeckém písaři Janu Hrochovi z Osečan (†1440). Lze tedy předpokládat, že rybník mohl existovat již na přelomu 14. a 15. století. O této skutečnosti historické prameny prozatím mlčí. Rybník Hroch Velký se prokazatelně připomíná až roku 1502, kdy tři rybníkáři (Dluhoš, Belfl a Melichar) opravují výpustné zařízení.
   Hroch Velký patřil v pol. 16. století díky nedostatku vody a prosakující hrázi mezi ty méně úživné. Výnosy z ryb se částečně zvedly až za hejtmana Pušperského, jenž přivedl dostatek nové vody do rybníka až z Plešnicara (dnešní rybník Hons nad Dolní Radouní).
   Dnešní podoba rybníka pochází z roku 1593, kdy hejtman Zelendar nechal hlavní hráz a vodní plochu rozšířit. Poznamenal si do účtů: „Zaplaceno Tomanovi Kovářovi, mistru rybníkářskému ze Senotína, od povýšení a rozšíření hráze dolní půl lokte zvejší (cca 30 cm) na rybníce Hrochu…“
Michal Kotyza

AKTUALITY

Popelov 2017 - zahájení rybolovu 17. března

obrázek

Hvězda na Popelově

obrázek

Velký sumec a amur

obrázek

Kapr 98 cm, váha 19,20 kg

obrázek
Dne 29.9.2013 na rybníku Popelov uloven kapr 98 cm, váha 19,20 kg panem Janem Kurešem.









Patrneři: Váhy pro vážení rekordních úlovků Analytika.cz - prodej a servis vah / Zvažte kapříka nebo štiku format1.cz - váhy nejen pro rybáře, adaptéry,plašiče, drobná elektronika / Vypracujte svoje svaly na lov velkých ryb Fitness-cviceni-life.cz - fitness studio / U třpytky.cz –Camping, rybaření, volejbal, ubytování-stany, chatky,karavany / Všetečka-masaze.cz-sportovní a rekondoční masáže /Scubanet.cz-Vybavení pro potápěče-e-shop, potápěčská dovolená na lodi /Pomůcky a oblečení k rybníku i do lesa lesnickepotreby.cz – lesnické potřeby, oblečení a obuv do lesa / Ulovte si rybku do akvaria chovatelske-potreby-krmivo-zverimex.cz -potřeby pro chovatele,krmiva pro zvířata, akvaristika / Barakada-diving.cz - Vybavení pro potápěče, potápěčské kurzy,potápěčský klub, akce pro potápěče












Login
 /registrace-uzivatele
Základní informace CZ
Basic information EN
Podstawowe informacje PL
Základné informácie SK
Informazioni di base IT
Основная информация RU
Información básica ES
rundlegende Informationen DE
Les informations de base FR
Home
Napište nám
Kontakt
Home Rybářství Kardošova Řečice
Aktuality e-ryby.cz
Prodej ryb
Spotovní rybolov
Fotogalerie E-ryby
DE | PL | CZ

Created by © 2011 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign