Amur bílý (Ctenopharyngodon idella)

Poznávací znaky: tělo je protáhlé, válcovité, ze stran stlačené teprve v ocasní části. Hlava je široká, svrchu oploštělá, plynule přecházející v trup. Ústa jsou bezvousá, koncová a široká. Šupiny jsou poměrně velké a pevně přisedlé. Oči jsou umístěny po stranách hlavy, při pohledu z boku poněkud nad polovinou její výšky. Báze hřbetní a řitní ploutve jsou krátké, břišní ploutve jsou umístěny těsně za svislicí od počátku základny hřbetní ploutve. Při bázi břišních ploutví a ploutve řitní není přítomna řada zvětšených šupin a břicho nemá ostrý kýl. Profil hřbetní ploutve a řitní ploutve je rovný, u ocasní ploutve je spodní lalok o trochu delší. Břišní výstelka je načernalá. Na mohutných požerákových zubech jsou typické černě vroubkované koncové plošky s pilovitými okraji sloužící k drcení tvrdých litorálních porostů. Tělo je na hřbetní části tmavě olivově zelené, boky jsou světlejší, se zlatitým zabarvením v podzimním a zimním období, stříbrným až bílým ve vegetační sezóně. Břicho je světlé. Duhovka oka je zlatavé barvy. Skřele jsou žlutozelené, temeno hlavy olivově zelené. Hřbetní ploutev je žlutozelená, prsní ploutve žlutošedé, břišní světlé, se slabě hnědozeleným nádechem, řitní a ocasní jsou temně zelenohnědé.Šupiny kromě břišních jsou na zadním okraji temně lemovány. Od tlouště ho lze odlišit tvarem hlavy (plochým čelem) a níže položenýma očima.

Výskyt a stanoviště: u nás nepůvodní druh, poprvé dovezený v roce 1961 na Třeboňsko z tehdejšího SSSR. Nyní je chován ve větší míře v rybnícíh na jižní Moravě. Od roku 1972 je vysazován do volných vod, takže se s ním můžeme leckde setkat. Obývá střední a dolní úseky řek, v zimním období se shromažďuje v hlubokých tůních, kde přezimuje. Vyhovuje mu i rybniční prostředí, stejně tak i údolní nádrže. Jako teplomilná ryba byl vysazen s úspěchem i do chladících nádrží elektráren. Vykazuje značnou odolnost proti zakalenosti vody a snáší i poměrně nízký obsah kyslíku ve vodě.

Bionomie: amur je typicky hejnová ryba obývající volný vodní sloupec. Plůdek se živí jemným zooplanktonem, první rostlinná potrava (řasy) se objevuje u plůdku dlouhého 16-17 mm. Později rostlinná potrava může převažovat, větší jedinci se živí i litorálními porosty. Při přikrmování kaprů přechází na shodnou potravu. Je značně plachý, při náhlém vyrušení nebo před zátahovou sítí vyskakuje vysoko nad vodní hladinu. Nejvyšší potravní aktivitu vykazuje v rozmezí teplot 20-28 °C.

Pohlavně dospívá podle charakteru lokality ve věku 3-11 let. V přirozených stanovištích se vytírá při teplotě 20-25 °C. Chov amura u nás je závislý na umělém rozmnožování s využitím hypofyzární stimulace. Jsou známí kříženci amura s tolstolobcem pestrým a kaprem.

Velikost a věk: dorůstá do 1,2-1,5 m a dosahuje hmotnosti až 50 kg. Maximální uváděný věk je 20 let.

Význam a ochrana: amur bílý se u nás úspěšně aklimatizoval a zejména ve vodách s bohatými porosty rostlin nachází své uplatnění. Dokáže totiž výrazně omezovat zarůstání břehových partií vodní vegetací. Při společném chovu s kaprem si ochotně zvyká na krmivo předkládané kaprovi. Maso má poměrně kvalitní a chutné, uzený je považován za vyslovenou pochoutku.

Zpět na hlavní výpis